Smíšený pěvecký sbor Sonaglio funguje od dubna 1987. Od té doby změnil několikrát název, zkušebnu a jednou i sbormistra.

Příčina vzniku Sonaglia tkvěla v odrůstání členů dětského pěveckého sboru Rolnička, který vedl a dosud vede pan Karel Virgler. Jelikož nechtěl své věrné zpěváky jen tak opustit, přestože s jejich věkem měl již v dětském sboru problémy, založil sbor smíšený.

První složení Sonaglia čítalo asi 6 kluků a 11 dívek ve věku od 16 do 20 let, postupně se ale sbor rozrostl asi na 25 členů. Kmenový repertoár tvořily většinou populární spirituály, lidové písně a jednodušší renesanční hudba, pro tehdejší (a později, bohužel, často se opakující) nedostatek mužských hlasů většinou zpívaná trojhlasně. Repertoár se samozřejmě během let postupně měnil, ale žánr zůstal víceméně stejný dodnes.

Asi po dvou letech trvání sboru pan Virgler uspořádal nábor na několika pražských středních školách a založil přípravné oddělení Sonaglia, které sloužilo, k všestranné spokojenosti, spíše jako zájmový pěvecký kroužek, než jako dílna na dobré zpěváky pro hlavní sbor. V roce 1991 se z původního hlavního sboru stal komorní soubor, který se na vlastní žádost odtrhl od sborového studia Sonaglio-Rolnička, a z přípravky vznikl hlavní sbor, neboť i nároky jeho členů pochopitelně stoupaly.

Pokud Vás zajímají další a podrobnější informace (včetně mnoha fotografií) o Sonagliu z let 1987-1991, pak hledejte na stránkách bývalých členů sboru – Jakuba Součka nebo Petra Bernata.

V únoru 1992 založil pan Virgler další přípravné oddělení, z něhož v létě přeřadil asi 15 zpěváků do hlavního sboru. Ze zbylých členek (všichni chlapci postoupili) vznikl dívčí sbor, který se však rozpadl asi během měsíce. Karel Virgler pak vedl Sonaglio do Vánoc 1992, kdy byl delší čas v nemocnici. Od ledna 1993 předal vedení sboru Evě Pavelkové (tehdy ještě Evě Kvěchové), která řídí sbor dodnes. Tato změna měla na složení sboru velký vliv, takže v té době čítalo Sonaglio asi 10 členů. Později však znovu přibylo několik odrostlých zpěváků z Rolničky, a tak sbor mohl fungovat dál.

Jiný, mnohem početnější příchod členů z Rolničky, se uskutečnil o rok později – v září 1994. V této době se o vedení sboru s Evou Pavelkovou opět podělil Karel Virgler, a to z důvodu lepšího propojení služebně starších a nových členů Sonaglia – rozložení sil totiž v té době bylo zhruba půl na půl. Po zdárném výsledku této snahy už v řízení Sonaglia pokračovala Eva Pavelková opět sama. Další náhlou změnu sestavy učinil nábor uskutečněný na podzim roku 1996.

Několik členů sboru se zapojilo do tzv. Prozatímního sboru, který pod vedením sbormistra Libora Sládka v roce 1997 poprvé v Česku uvedl rockové oratorium dánských skladatelů Jense Johansena a Erlinga Kullberga s názvem Eversmiling Liberty.

Facebook
YouTube